Když jsem psal článek o Anglánovi, netušil jsem, že ve velmi krátké době bude třeba sepsat pokračování příběhu. Konkrétně, uprostřed různých krizí blízkých i vzdálených, se na pořad jednání dostává vládní návrh novely zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Tisk 216/0 byl předložen 13. května 2022 sněmovně a ta jej začala projednávat na aktuální schůzi. První čtení proběhlo 2. června 2022. Nyní si povíme, co se má změnit a proč je novela přelomová.
Dovozy a registrace vozidel
Asi si vzpomínáte, jak jsem se pozastavoval nad absurdním zněním § 35, tedy že auto starší 8 a mladší 30 let z Evropské unie přivézt a přihlásit můžete, mimo EU nikoliv, i kdyby šlo o identické auto z identického prostředí pouze na základě členského či nečlenského původu. Mám pro vás dvě zprávy. Začněme tou dobrou, § 35 je v novele kompletně přeformulován. Nyní se bude přistupovat ke všem vozidlům stejně, bez ohledu na zemi původu či rok výroby.
A teď ta špatná. V novelizovaném znění § 35, odst. 1, písm. c) se dočteme, že úřad „schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, pokud splňuje alespoň emisní limity ve výfukových plynech podle normy Euro 3“ s výjimkou pro vozidla diplomatických sborů či hasičů.
Zabij anglána, zachráníš les
Právě tady se skrývá jádro pudla. Euro 3 začínají plnit auta někdy v druhé polovině 90. let nebo těsně kolem roku 2000, záleží na původu a provedení. Jenže tuto normu budou muset splňovat všechna vozidla bez ohledu na to, jestli je dovážíte z EU nebo odjinud.
Zjednodušeně, máte-li auto z let cca 2000-2014 a nevíte, jak ho přihlásit, blýská se na lepší časy. Naopak, máte-li starší auto z dovozu, klidně evropského původu či s doklady z některé země EU, a chcete ho přihlásit na standardní „bílé“ značky, udělejte to hned, dokud to lze.
Nejvíce ohrožené jsou stroje z první půlky 90. let, které pravděpodobně ještě Euro 3 neplní a zároveň ještě nepatří mezi veterány. Na emise nelze udělit výjimku, dočteme se hned v následujícím paragrafu (§ 35a, odst. 1, písm. c).
Stručně a jasně:
Co nám novela usnadní?
- U vozidel roku výroby cca 2000-2014 přihlášení na standardní bílé značky bez ohledu na zemi původu.
Co učiní obtížnějším?
- V kategorii historických vozidel přijdeme o možnost volby přihlásit veterána z EU na standardní bílé značky nebo speciální historické. Půjde to jen na „zelené“ historické.
- Většinu aut roku výroby cca 1992-2000 nebude možné přihlásit vůbec, jelikož nesplní požadovanou emisní třídu. Využít nepůjde už ani přihlášení přes jinou členskou zemi EU, neboť podmínka plnění normy Euro 3 se vztahuje i na dovoz z EU.
Dále v § 34 stojí, že „Technická způsobilost každého dovezeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.“ Zde vystupuje problém nejednoznačného výkladu, tedy zdali se budou vozidla posuzovat podle tabulkových hodnot emisí, nebo podle skutečných naměřených hodnot. Ono totiž takové auto může v reálu plnit přísnější normu, než jakou má uvedenu v tabulkách. Nebo i naopak. Jestli to bude ponecháno na libovůli schvalujícího technika, vidíme obrovský korupční potenciál.
V blízké budoucnosti nás čekají dva milníky, co se týče emisí. Na rok 2025 je plánováno zavedení normy Euro 7 pro nová vozidla, a kolem roku 2030 budou všechna vozidla, která nesplní Euro 3, již veteránského věku. Toto ustanovení tak bude obsahově vyprázdněné a lze spekulovat, co s ním zákonodárci zamýšlejí dále.
V ideálním případě přijde na řadu jeho vyškrtnutí pro nadbytečnost, ale také může dojít ke zpřísnění požadované normy Euro. To by způsobilo rozšíření množiny vozidel, která by nebylo možné dovážet. Tyto dopady pro jednotlivé normy ilustruje grafika níže.
Ohledně pravděpodobnosti, s jakou ten či onen scénář nastane, bychom se mohli odrazit od tzv. ekodaně – poplatku při změně registrace vozu plnícího normu nižší než Euro 3. Ekodaně jsou už roky neměnné a několik pokusů je zpřísnit v posledních letech ztroskotalo. Doufejme, že stejně to dopadne i s ustanovením o emisích u vozidel z dovozu.
Změna vlastníka, evidenční a technické kontroly
Žádost o změnu vlastníka vozidla po novele již nebude muset být provedena oběma žadateli v jeden okamžik (§ 8, odst. 6). Podání bude moci uskutečnit každý ze žadatelů zvlášť, ale musí směřovat k stejnému úřadu obce s rozšířenou působností.
O zápis změny vlastníka bude nově možné požádat i elektronickou formou, pro vydání aktualizovaných dokladů bude ale nadále nutné navštívit úřad osobně a některé doklady – především plnou moc, je-li použita – předložit v listinné podobě. Potřebné doklady se předkládají jen jedenkrát, tj. jedním z účastníků. Možnost přepisu stejně jako dosud, tedy s plnou mocí, zůstává zachována.
Platnost evidenční kontroly se prodlouží ze stávajících 30 dní na 2 roky. Sice nám není zřejmé, k čemu je třeba požadovat evidenční kontrolu, když každé vozidlo má povinnost pravidelně absolvovat kontrolu technickou, kde se mimo jiné kontrolují i evidenční údaje, nicméně alespoň se prodlouží lhůta platnosti. Rozumné by podle nás bylo, aby se technická a evidenční kontrola doplňovaly. Když vozidlo nemá nebo nemusí mít platnou technickou kontrolu, je možné jej zkontrolovat evidenčně. V jiném případě je evidenční kontrola dle našeho názoru nadbytečná.
Pomáhá pravidelná STK skutečně bezpečnému provozu?
Změna nastává u režimu vyřazení vozidla z provozu (depozit, § 12, odst. 8). Trvalo-li vyřazení z provozu dobu delší než 3 po sobě jdoucí roky, obecní úřad přidělí vozidlu, kterému je ukončeno vyřazení, nové registrační značky a osvědčení o registraci. Má-li majitel zájem zachovat značky původní, třeba z důvodu jejich historické hodnoty, bude o to muset požádat před uplynutím této tříleté lhůty.
Z důvodové zprávy vyplývá, že toto opatření bude sloužit v podstatě jen k usnadnění práce úřadu v tom smyslu, že po třech letech bude moci skartovat uschované značky a až si je člověk přijde vyzvednout, prostě dostane nová čísla. Výrazně méně se tak budou objevovat okresní značky v novém formátu tabulek RZ, které úřad dosud musel nechat speciálně vyrobit, když původní tabulky SPZ ztratil.
§ 54 a 55 zavádějí možnost provádět technické prohlídky mobilním způsobem. Co si pod tím představit, je otázka, nicméně tento návrh navádí k myšlence nahodilých prohlídek v provozu, což by nebylo nic příjemného. Policie sice již má možnost odeslat podezřelé vozidlo na STK ovšem se zjednodušením v podobě mobilní kontrolní stanice lze předpokládat zintenzivnění takové činnosti, případně její zacílení třeba na srazy aut, jako vidíme např. v Německu.
Schvalování přestaveb a vlastních staveb
Zásadních změn doznala Část III zákona. Kromě již zmíněné Hlavy IV, která se zabývá dovezenými vozidly, také Hlava III, zabývající se schvalováním přestavěných vozidel nebo vlastních staveb, je kompletně přeformulována. Nyní již nebude potřeba dopředu žádat o povolení přestavby nebo individuální výroby, ale pouze technické schválení výsledku.
Jaký bude praktický postup v těchto věcech, je těžko odhadnout. Jak známo, už nyní je možné za určitých okolností schválit přestavbu či individuální výrobu. Je kolem toho ovšem byrokracie na několik let a málokdo je ochoten takovou administrativní zátěž s nemalými náklady a nejistým výsledkem podstoupit. Nezbývá než doufat, že se proces poněkud zjednoduší a že budeme moci rozumné přestavby či „kit cars“ nechat schválit a provozovat, jako tomu je v některých okolních zemích.
Veteráni
Testování historických vozidel bylo ponecháno v působnosti subjektů s oprávněním od FIVA. Černé scénáře, kterých jsme se obávali v minulém volebním období – tedy že by právo „testovat“ veterány bylo odňato odborným organizacím a přisvojil by si je stát prostřednictvím stanic technické kontroly – se naštěstí nenaplnily.
V tomto ohledu máme snad ještě pár let klid, ale měli bychom nadále zůstat ve střehu a případným pokusům se včas postavit na odpor. Jak vidíme nejen na tomto příkladu, účinný občanský odpor proti destruktivním změnám legislativy vedený logickými a odbornými argumenty je možný.
Jindra
3 thoughts on “Novela „šestapadesátky“: Poprava youngtimerů?”