Bylo-nebylo. Začátkem roku 2020 si objednáte košili z e-shopu Marks & Spencer, protože v obchodě ji neměli. Neměli ji hned ani ve skladu, a tak se stane, že vám ji pošlou až koncem ledna. Jenže zrada. K poslednímu lednu nastal Brexit a zásilka, doručená do Prahy cca 3. února už musí projít přes celnici. Původně stála košile cca 25 GBP čili tehdy něco kolem 750 CZK, plus minus poštovné. Clo se neplatí, jelikož máme s Velkou Británií bilaterální smlouvu o bezcelním obchodu ještě z doby před komunismem. Nyní ale zaplatíte dalších 700 CZK za celní odbavení zásilky + DPH ve výši vypočtené z ceny včetně poštovného a ostatních poplatků. Celkem tedy asi 1700 CZK – sakra, za tolik si už můžu tu košili nechat ušít na míru!
Ptáte se, proč píši takovou banalitu na blog o autech? Ve světě aut to funguje úplně stejně, a mnohdy ještě hloupěji.
Případ první – divoká kočka
Představte si naivního začátečnického chovatele, který se v náhlém záchvatu masochismu rozhodne pro adopci divoké kočky rodu Jaguar. Jak už to tak bývá, kocour není v ideálním stavu a potřebuje nějakou tu péči – rozuměj díly.
Nu což, řekne si majitel, objednáme, uvidíme. Podle výše popsaného schématu ale pozná, že co dříve mohl mít z Británie za cenu obvyklou a do týdne doma, dnes stojí cca dvaapůlkrát tolik a přijde to v lepším případě za měsíc. Protože komunistická chřipka.
Zdatnější uživatel PC se zamyslí a osloví známé v zámoří. Kupodivu, v USA je najednou lepší výběr (i na anglickou značku) za cenu včetně dopravy DHL srovnatelnou s Británií, a dokonce zásilka dorazí dříve, již za ten týden. A pak že to nejde.
Inu soudruzi v Eurosojuzu dospěli k názoru, že jest zapotřebí Británii ztrestat za odbojnost a zamezit vzájemnému obchodování navzdory existujícím mezinárodním smlouvám o přátelství, spojenectví a volném obchodu. Samozřejmě je mnohem ekologičtější, nechat si poslat totéž zboží z východního pobřeží USA letecky (něco přes 8000 Km), než Královskou poštou po zemi z Británie (asi 1000 Km).
Případ druhý – registrace nebezpečného zvířete
Po zahřívacím kole máme tedy kočku jakž-takž v kondici. Jak známo, k chovu divé zvěře nutno jest splnit jisté administrativní úkony. Konkrétně tedy registraci u státem určeného orgánu.
Řekněme, že ke kočce máme průkaz původu typu V5c (britský), dříve běžně uznávaný v celé EU bez omezení. A hle, od magického data 31.01.2020 jej již členové EU neuznávají a pohlížejí tak na Jaguara optikou původu z třetí země. Díky českému specifiku (§ 35, odst. 2, písm. b/1., Zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) je-li ve věku více jak 8 a méně než 30 let („veterán“), není možné jej za pomoci V5c přihlásit a provozovat. Vůbec. Nelze. Je to šrot.
Ironií je, že pokud by existoval PP členské provenience, např. z Irské Republiky (hraničící s GB, podnební a další podmínky naprosto obdobné), bylo by možné kocoura zaregistrovat a provozovat bez větších obstrukcí a nevadil by ani volant na pravé (right = správné, pozn. red.) straně.
Tutéž situaci jistě důvěrně znají příznivci Amerik. Jen si zkuste dovézt z USA Corvette C5 či C6 nebo dokonce perverzní Pontiac G8 GXP LS3. Neznám nikoho, kdo by si dovolil označit je paušálně za šrot, ale přihlásit v ČR prostě nejdou a v nejbližších letech ani nepůjdou.
Ideovým záměrem zákona č. 56/2001 Sb. totiž bylo zabránit pronikání prohnilých imperialistických ojetin na naše krásné porevoluční cesty. Tento zákon i se zabijáckým paragrafem totiž vznikl před více než 20 lety (2001), kdy ČR ještě nebyla členem EU (vstoupila až v 2004) a ještě probíhala obměna autoparku z dob komunistických za o něco méně otřesné ojetiny především z Německa. Inu, zakázaly se tehdy dovozy nebezpečných (žádné ABS nebo airbagy) a smrdutých (žádné katalyzátory) vozů s rokem výroby před 1993.
Nahlíženo dnešní optikou, tyto opovrhované západní ojetiny jsou již veterány a jejich dovoz odkudkoliv – třeba z Indie – nepředstavuje nic, s čím by si neporadil průměrný maturant. Oproti tomu auta modernější, bezpečnější, s nižšími emisemi z venku EU dovážet nesmíme.
Této disparity si všimla minulá vláda (2. Babišova) a na podzim 2020 podala návrh, jímž měl být tento diskriminační stav narovnán a mimo jiné § 35 přeformulován (celé znění novely). O rok a čtvrt později prošla novela druhým čtením ve sněmovně, se souhlasným stanoviskem, kde se ale její postup zastavil. Přes léto prázdniny a na podzim byly důležitější věci k řešení – do voleb v prosinci 2021 se s novelou již nikam nepokročilo.
Současná vláda (1. Fialova) má jiné priority, a tak novelizace zákona o podmínkách provozu není vůbec na jednacím stole. Nezbývá tak než se smířit s tím, že Anglán (a Amík, Australan či Japonec) jsou nepřátelé a obchodovat s nimi se rovná toliko vlastizradě. Majitelé imperialistických křižníků jsou nadále nepřáteli státu a zůstávají v ilegalitě.
V příštím díle si možná povíme něco o dalších opatřeních ohledně automobilismu anebo o Ukrajině.
One thought on “Zabij Anglána, zachráníš les…”