Lucky Cruisers Weekend je po těch letech už legendárním srazem a jeho třinácté konání to jen potvrdilo. Přijelo skoro 1550 vozidel, hafo známých, byla skvělá atmosféra. Organizátoři čím dál víc věnují pozornost detailům této akce. A že těch detailů nebylo málo, to je třeba jim přiznat.
Posádky nejen z Čech, ale i z Rakouska, Slovenska, Maďarska a Polska. Prostě obří sraz, jak má být. Určitě si každý přišel na své – a toto tvrzení potvrzují i moje dcery, o kterých jsem, po pravdě řečeno, většinu času ani nevěděl 🙂
Pro mě akce byla o spanilé jízdě. Otestoval jsem snad všechny systémy Elvise, svého původního Junk Rodu; jak topení, tak chlazení motoru, protože při cruisingu po kempu ukazatel teploty chladicí kapaliny téměř pořád ukazoval maximální přijatelnou hodnotu a větráky běžely naplno.
V sobotu odpoledne již tachometr ukazoval 81 mil najetých po kempu, finální skoré činilo 89 mil. Mazec 😀
Ale s tím, že právě takto si užiji sraz, jsem do Pasohlávek jel. Vždy jsem se zastavil na nějakou čumendu u těch exemplářů, které byly pro moje oko zajímavé, a taktéž na pokec s kamarády. A že bylo na co se dívat a s kým pohovořit. Kdo zná areál kempu Merkur v Pasohlávkách, ten ví, že kolečko kempem znamená maximálně nějakých 3,2 míle a po cestě toho člověk vždy potká hodně.
Ovšem, největší pochvalu ode mě získávají auta, která nebyla „leštěnkami“, ale právě naopak. Například takový Zdeněk Bulín ode mne dostal upřímnou pochvalu, že má konečně hezké auto 😀
Byl to obroušený Pontiac Firebird – pokud se nepletu – a byl krásný tím, jak nebyl „hotovy“, nýbrž místy zbroušený na plech. Ani od auta známých z Polska, kteří přijeli typickým Junk Rodem se stylovými plameny, jsem nemohl odtrhnout oči. Zdalipak to náhodou nebyl Pontiac Fiero…
Co mě ale moc těší, je to, že lidé se čím dál méně bojí či stydí vyjet se svými auty, která nejsou 100% restaurovaná, a tak mají ten přesný „Junk“ styl. Ovšem, jsou pořád legální pro provoz na pozemních komunikacích. Sama radost pohledět.
Samozřejmě, každý si mohl přijít na své a oči uspokojit tím, co bylo dle jeho vkusu. Od třicátých let po moderní auta, od sedanů po pick-upy, od aut snížených až na zem po „naliftované“ do nebes… Prostě přehlídka všeho možného. A to jsem ještě nezmínil motorky a další stavby, které vznikly buď jen tak, anebo prostě pro show. Několik takových prezentovali kluci z MeanMachine garage a garagev8.cz. Fotky zde řeknou nejvíc, protože popsat slovy se to dá jen stěží.
Junk Grill #2 v Kempu Na Pláži Velké Dářko
Co děti? Ty byly víc než v klidu. Fůra času stráveného na dětském hřišti se spoustou vrstevníků, našlapané kilometry na motokárách, plavání v jezeře, blbnutí na vodních šlapadlech. Jsem si téměř jist, že jsem nebyl jediný rodič, který o dětech věděl teprve tehdy, když se ozvaly, že se chtějí projet, anebo když jsem je sháněl, protože přišla doba jídla 🙂
Jasnou věcí je, že i děcka si musela užít cruisování po areálu kempu. Pokaždé, když chtěla, jel jsem pro ně a udělal několik koleček. V jednom okamžiku jsem měl asi sedm dětí v autě a náhodou asi žádné z nich nebylo moje, ale to je přece fuk 😀
Moje se našly i tak dříve či později. A když bylo nejhůř, o půlnoci jsem je našel přesně na miste, na kterém řekly, že budou – na dětském hřišti s prolézačkami. A nebyly tam samy 😉
Organizátorům Lucky Cruisers weekend Darkovi Haumerovi, Petrovi a Vivien Bellingerovým a také celému jejich týmu patří velké poděkování a klobouk dolů. Zvládnout takovou akci a takovým způsobem je nejen velmi obtížné a náročné, ale také o nervech z oceli. Až na menší incident, kdy někdo spadl z korby pick-upu, se nestalo nic, a zdravotnický tým s ochrankou se s celou akcí vypořádaly myslím dobře. Za tento víkend moc děkujeme a již teď se těšíme na příští ročník!
Anis