Vulgární silnice III: Modročervená diskotéka šikany

Na českých silnicích velmi častý jev. Nic jste neudělali, jedete podle zákona, nikoho neohrožujete. Z ničeho nic se najednou za vámi rozsvítí modročervený maják. Zastavujete a v tu ránu začíná divadlo, za které platíte, aniž byste chtěli…

Jaké jsou k tomu důvody? Na stránkách Policie ČR se dočtete několik zajímavých věcí, které si takový řadový strážce zákona může vyložit zcela individuálně. Natolik, že kolika veřejných činitelů se na to zeptáte, tolik mnohdy diametrálně odlišných odpovědí dostanete. Mě osobně štvou ty situace, kdy dochází k selekci lidí a v ní skryté šikaně řidičů. Rozeberu to trochu více.

Policie totiž pomocí svých informačních webů a mluvčích tvrdí, že jednou z jejích hlavních činností je prevence. Čeho konkrétně nevím, ale vysvětluji si to osobně jako předcházení páchání trestné činnosti. V rámci prevence se konají namátkové kontroly vozidel v provozu.

Kdybyste se mě zeptali, jak bych rozuměl takovým namátkovým kontrolám, má odpověď je jednoduchá: policisté stojí někde na viditelném místě a namátkově zastavují auta. OK. Jsou vidět, můžou si vybrat auta z těch, co jedou okolo, a dále již podle toho, jak jim určuje zákon a postup pro kontrolu, kontrolují. Pokud zjistí nesrovnalosti nebo vznikne podezření ze spáchání přestupku či trestného činu, konají dál. Jednoduché.

Bohužel, realita je úplně jiná. A vypadá tak, že mnohdy se za vámi policajti rozjedou, jako byste byli kriminálníci. K tomu navíc sami při takových manévrech ohrožují provoz okolo. Čas od času se i v novinách dočteme, jak policie bourala s nějakým jiným civilním autem… Ale o tom jindy – i když hlavně oni by nám měli ukazovat slušnou a předpisovou jízdu, chtějí-li působit preventivně. Nutno ovšem dodat, že se to liší okres od okresu.

Jak tedy ve skutečnosti probíhá ta zmíněná „prevence“?

Často nabírám dojmu, že si kluci v uniformách vybírají své „oběti“ dle svých předsudků. Nelíbí se jim auto – otočí to a šup za ním. Nelíbí se jim řidič, třeba tím, že má kšiltovku, opět si ho vyberou. Řidič dodávky s elektronickou cigaretou v ruce – pojeďme za ním.

Již samotné to, že pronásledují nějaké auto, není v pořádku. Anebo, když už takovým způsobem dojde k zastavení, musí sdělit důvod. Jakýkoliv zákonný a v rámci logiky a slušnosti. Jenže ono to tak není. Jakmile se za vámi rozsvítí „diskotéka“, můžete očekávat cokoliv. A to „cokoliv“ v reálném životě vypadá tak, že vlastně staví, protože chtějí. Důvod si vymyslí jakýkoliv, a není ani výjimkou, že ho v průběhu kontroly hledají a vyptávají se. Jednoduše, hledají záminku. Tudíž provokují, ba šikanují řidiče.

Smutný na tom všem je fakt, že to spousta z mých známých i neznámých (řidičů) vnímá tak, že za peníze ze svých daní si platí policajty právě k tomu, aby je šikanovali. Přičemž věřím tomu – a příkladem budiž mé zkušenosti z okresu Nymburk – že tomu tak vůbec být nemusí. I uniformovaný se může chovat normálně.

Závěrem se tedy musím ptát – proč? Proč, když jedu skrze Česko, si mám připočítávat časovou rezervu, i když neudělám žádný přestupek? Potřebují snad policisté nutně vybrat pokutu za cokoliv, aby zalepili schodky rozpočtů? Proč se mám nechávat bezdůvodně šikanovat?

Takhle otevřený nechám dnešní článek být, abych se k tomu tématu ještě vrátil v blízké budoucnosti. Jednak bych rád, abyste se i vy nad tím zamysleli, a jednak bych byl nerad, aby to bylo vnímáno jako řev stížnosti. Velmi často si práce Policie ČR vážím. Zpochybňuji ale jejich některé metody – a o tom se právě rozepíši příště.

Anis

edit: Jindra, Marek

foto: Pixabay