Postupný přechod na elektrický pohon nás čeká stejně, jako jsme zkraje 20. století postupně přešli z parního stroje a koní na spalovací motory. Už dnes po světě jezdí hromada elektrických aut a z „kraviny“ pro pár nadšenců se v posledních dvou letech stává reálně použitelná věc pro (téměř) každého zákazníka nových aut, který chce prostě jezdit a auta ho reálně moc nezajímají.

Auto, kterým aktuálně jezdím – octavia 1,0 TSI – mi nicméně vnuklo myšlenku, že automobilky jdou na tu elektrifikaci špatně. Ono to tedy asi jinak moc nejde kvůli cenám trakčních baterií, ale princip je prostě opačně – automobilky povětšinou začaly elektromobily uvádět jako špičkové modely, ty, které mají lákat nadšence, místo aby jejich ohromné výhody prodaly lidem, kterým je jedno, na co to auto jezdí, hlavně že jezdí a že po nich nechce nic víc než servis jednou ročně.

Přitom právě nadšencům budou „spalováky“ – v uvozovkách, protože v tomto slově nemůžu necítit hanlivý a pohrdavý podtext – chybět nejvíc. Bude jim chybět to potěšení, ten pocit, když člověk sedne do auta, otočí klíčem (nebo zmáčkne tlačítko), startér chvíli točí a pak motor auta vyštěkne a usadí se na volnoběhu.

Proč mi to došlo za volantem „ovce“? To je totiž auto, které až se stane elektromobilem, bude ve všem lepší. Je to „skákadlo“, auto na dojíždění, s nímž se nikdo nepojede projet pro radost. A proto všechno, co je v něm spojeno se spalovacím motorem, mě obtěžuje. Práce se spojkou, řazení, dokonce i mačkání startovacího tlačítka mě obtěžuje.

Tohle je přesně to auto, které má být elektrické, protože spalovací motor tady nemá naprosto žádné výhody (dobře, možná kromě dojezdu a doby tankování, ale 1,0 TSI není verze na dlouhé cesty). A naopak výhody elektromobilu by byly velmi užitečné – okamžitý točivý moment, absence významného turbolagu, absence snad dvě sekundy trvajícího startování motoru poté, co ho start-stop po dojetí na křižovatku vypne.

Uspokojivé otočení klíčem a rozběhnutí motoru, to je to, oč tu běží.

Ale naopak právě zajímavá auta se stávají elektrickými jako první. Octavia už má plug-in hybridní verzi RS (a oproti poctivé konvenční RS TSI je co do jízdních vlastností významně horší), stran Audi se spekuluje, že vrcholná RS4 příští generace bude na elektřinu, Bugatti možná přejde pod Rimac, což by nejspíš znamenalo, že nástupce chironu by byl elektrický, Ferrari má nového šéfa, který má vést značku k elektromobilitě a teď se hovoří o tom, že i Dodge vyvíjí elektrický muscle car a že to bude nejsilnější a nejrychlejší dodge všech dob.

Možná za to může Tesla, jejíž Model S svým drtivým zrychlením deklasuje cokoliv, co není Challenger SRT Demon nebo to nemá nejméně osmimístnou cenovku, možná za to může fakt, že peníze na špičková auta mají často lidi, co umí jen dupat po plynu a jezdit rovně (čest výjimkám), a tak pro ně je nejdůležitější zatlačení do sedačky… nevím. Ale téměř kompletní smrt manuálních převodovek ve špičkových autech je taky na pováženou – ukazuje, že špičková auta si zhusta nekupují nadšenci, ale ti, co mají peníze a o nějaké řízení jim vůbec nejde (opět, čest výjimkám).

Takže všichni na to jdou naopak a mi je z toho trochu smutno. Místo aby elektřinu dali tam, kde dokáže skutečně zlepšit auto, cpou ji tam, kde ze zážitku z práce se spalovacím motorem je najednou přepínač on/off.

Marek

(Foto: Daimler, Pixabay @ Pexels)

Napsat komentář