Sobotka… Rumcjasova8… A jé, srdcovka, klasika, redneck party, chlast a pokec do pozdních hodin, blbnutí se slámou a u aut, túrování motorů, noční cruising na korbě pickupu v tom příjemném prostředí menšího kempu – to vše přesně popisuje jak atmosféru, tak i podobu tohoto srazu.
Děti jako vždy po víkendu naprosto vyřízené, manželky svými chlapy dotáhnuté do postele… Ano, až takhle vypadá další den po ryze redneck – česky řekněme „buranském“ srazu na kempu s koupalištěm v Sobotce. Rumcajsova8 prostě drží svůj styl a fazonu, a to od prvopočátku.
Abych byl konkrétní – na Rumcajsovu8 jezdím již od roku 2015, a to pravidelně. Pamatuji-li si dobře, bylo to tehdy poprvé, co se tento konkrétní sraz konal v Kempu u koupaliště v Sobotce u Jičína. První má účast tam byla s Chryslerem Voyager a moje mladší dcera tehdy ještě ani neuměla chodit, tudíž se po kempu mezi auty plazila.
Zde je to kouzlo teto úžasné akce – každý druhý tam je strejda, každá druha je teta. Všichni okolo si dávají pozor na ostatní, nikomu nevadí vesměs nic, dokud se nejedna o osobní konflikty, které také jen stěží si vybavuji, že by někdy nastaly. Všechny ty ročníky, letošní nevyjímaje, byly organizované a probíhaly v naprosto stejném stylu. Pokaždé jsem byl velmi spokojen.
Letos jsem s ohledem na situace a aktivity kolem, které mě řádně zaměstnávají, byl nucen přijet pouze na páteční odpoledne a noc. Ale co – užil jsem si to tak jako tak. Moje rodina na mě necekala, a dojela do kempu již kolem druhé odpolední a ani zdaleka nebyli mezi prvními deseti auty. Kemp se již v pátek zaplnil krásnými redneck kárami, pár „dailynami“, tedy auty na každý den, ale i tzv. leštěnkami, které jejich majitelé vytahují z garáže jen občas. Ty ovšem, jak je to na Sobotce zvykem, byly v menšině.
Nekonečný pokec s kamarády, doprovázený hudbou motorů občas točených do omezovače (ovšem některé omezovače spočívají jenom v noze túrujícího) – a najednou jsme se ocitli nejen uprostřed noci, ale i ve stavu, který rozhodně není jen rozumným omámením… No prostě tak, jak jsme na to v Sobotce zvyklí a jak by to na takovém srazu mělo být.
Odjížděl jsem, jakmile jsem se dostal do stavu střízlivosti, a to na hodinách se už skvěla čtvrtá ranní. Sobota pro mě byla důležitým dnem – od rána byl jasný program. Moje holky si to užily ještě vice, samozřejmě i cruising po kempu na korbě Davidova pick-upu Chevy, který neúnavně kroužil kolem dokola do pozdních nočních hodin. Celé sobotní odpoledne a neděli jsem si připadal jako sám doma – zbytek rodiny regeneroval před dalším pracovním a školním týdnem. Kdo v Sobotce nebyl, nikdy se nedozví, jaké to je. A kdo ještě váhá, příště ať si udělá cestu, tuhle redneck party je třeba proste zažít.
Anis
foto: Petr Tausig @tape_photography
