Jsem na vážkách. Nemůžu se rozhodnout, zda si na jihu Evropy při projíždění okružních křižovatek připadám jako slepice v legendární reklamě Mercedesu-Benz – že se kolem mě a se mnou dějí věci, na jejichž pochopení nemám dostatečnou mozkovou kapacitu – nebo jako pilot kamikaze. Dost možná to bude kombinace obou.
Totiž, každou chvíli někdo nadává na to, že je v Česku něco úplně špatně a že na bájném Západě to je mnohem lepší. Strávil jsem teď pár dnů v Portugalsku a všiml jsem si věci, které jsou naopak v Česku nesrovnatelně lepší než tam, resp. než na řadě jiných míst na jihu Evropy – způsob jízdy na okružních křižovatkách, ostravsky “rondlech”.
Ve zbrusu novém a pekelně drahém BMW i7 M70 se blížím silnicí se čtyřmi jízdními pruhy v jednom směru na almadskou* rotundu do Centro Sul, která sama má taky čtyři pruhy a snad sedm různých výjezdů. Vím, kam chci jet a to je všechno – ale taky to je zoufale málo.
Zatímco v Česku by se dalo celý ten kruháč obkroužit pravým pruhem a maximálně by si o vás ostatní mysleli, že jste idiot, tady to nejde. Aniž by to bylo jakkoliv naznačené na vozovce, před nájezdem je třeba tipnout jízdní pruh, z nějž se bude člověk posouvat co výjezd, to o jeden pruh vně a aby to vyšlo tak, že na svém výjezdu vyjede ven.
Padesát cyklistů
Blinkry? Zapomeňte na ně, každý je používá jinak. I kdyby všichni důsledně dodržovali způsob, který má jakous takous logiku – že celou dobu jízdy po rondlu člověk bliká tak, jako by jel po normální stykové křižovatce – ničemu to nepomůže, protože stejně nevíte, kde ten člověk na kruhový objezd vjel a co tedy pro něj znamená “rovně” nebo “doleva”. Nehledě na to, že se blinkry při různém točení volantem samy vypínají, a na to, že kruhové objezdy mívají mnohem víc výjezdů, než na kolik stačí tři směry jízdy indikovatelné běžnými blinkry.
Má tedy aspoň každý kruhový objezd tolik jízdních pruhů, kolik má výjezdů? Ani náhodou. Nejčastěji jsem potkal dva pruhy, a to i když silnice vedoucí k rondlu mají všechny po jednom v každém směru jízdy. Sem tam jsou tři pruhy, sem tam je jich klidně i mnohem víc. Kdo není místní, nebo aspoň pár týdnů všechny možné portugalské rondly netrénuje, musí mít oči všude, reagovat rychle a navíc spoléhat na to, že cizokrajná registrační značka na “jeho” autě napoví ostatním, že si mají v křižovatkách a na kruháčích dát větší pozor.
Jak místní jezdí na menších kruhových objezdech? Jako by je ignorovali, jsou schopni najet u pravé strany svého nájezdu, pokračovat přes střed rondlu a vyjet zase u pravé strany svého výjezdu, jedou-li rovně. Jen jedou-li doleva, najedou při nájezdu u levé strany – bez ohledu na počet znázorněných pruhů na asfaltu, pochopitelně – a někdy dají levý blinkr, jindy ne, někdy ho doplní pravým blinkrem při opouštění kruháče, jindy ne.
Oproti tomu je české pravidlo blikat jen tehdy, když kruhový objezd opouštíme, jasné, jednoduché, univerzálně srozumitelné a blbuvzdorné. Teď ještě vysvětlit lidem, že fakt mají takto blikat, a také jak používat kruháče se dvěma jízdními pruhy, a budou se od nás moci nejen Portugalci učit.
Marek
foto: Pixabay
* – Almada je město na jižním konci mostu 25 de Abril, na jižním břehu řeky Tajo přímo naproti Lisabonu. Je součástí lisabonské aglomerace. Ano, mohl jsem napsat “lisabonskou rotundu do Centro Sul”, protože Lisabon zná každý a Almadu nikdo, ale “rotunda” není v Lisabonu, je v Almadě. Takže vlastně nemohl.
A to jste věděli, že v Almadě mají rua da Cidade de Ostrava, tedy Ostravskou ulici? Ne? Ani já, až do chvíle, kdy jsem zkoumal, jak se jmenuje ta “rotunda”. Příště, až tam budu, se musím vyfotit u cedule.