Jak to vypadá očima Joseho, jednoho ze zakládajících členů Junk Rods, když se Strahov na jeden den vrátí o čtvrt století do minulosti? Na to se můžete podívat v článku a menší galerii.
Náš známý Patricio z projektu 90s CZECH ROADS – divoké automobilové devadesátky uspořádal v prostorách strahovského autokina koncem června v pořadí již třetí setkání milovníků vozů 90. a 00. let. O akci jsem věděl již dlouho dopředu, ale vlastně až do poslední chvíle jsem nevěděl, zda vůbec mohu dorazit, ale jak to jistě všichni znáte, občas se plány změní (a občas i k lepšímu, jako v tomto případě, ale to je na jiné povídání) a tak jsem se prostě dohodl s mým kamarádem Honzou, který vlastní ikonickou Toyotu Supru A80 čtvrté generace a vyrazil po jeho boku.
Sraz jsme měli asi v jedenáct hodin dopoledne u něj v garáži a společně s jeho přítelkyní, která jela dalším, v našich končinách méně známým, ovšem neméně ikonickým vozem, Toyotou Soarer Z30 třetí generace. S menším zdržením na dálnici kvůli uzavírce tubusu komořanského tunelu jsme asi ve 12:00 dorazili na místo, prošli registrací a zaparkovali vozy.
Akce se nesla ve velmi klidném duchu, takový klasický sraz. Podíváte se na to, čím kdo přijel, pokecáte, buďto si s danou osobou sednete, nebo ne a jdete zase dál. Žádné hádky, ani konflikty, to k tomu prostě nepatří. Postupně jsme se sešli ještě s Martinem a jeho Mazdou RX-7 FC3S a Pedrem, který vlastní Nissan Skyline R34 ve verzi sedan a celý zbytek dne jsme strávili spolu. Na místě byly k zakoupení samolepky či trika s vyšívaným logem projektu pro jeho podporu. Bohužel, zklamání se dostavilo, ovšem nestáli za ním účastníci srazu ani organizátor, nýbrž obsluha bistra v auto kině.
Jelikož bylo dopředu avizováno, že na místě je možné si objednat jídlo, počítali jsme s tím a vyrazili hladoví. Na místě jsme se od obsluhy dozvěděli, že hlavní jídla budou až kolem osmnácté hodiny večerní, zatím si můžeme dát sendvič, který sice byl dobrý, ovšem na poměry vůči velikosti dost drahý a člověk se ho ani náhodou nenajedl. Nu což, objednali jsme si tedy jídlo z dovozu a neřešili. Ovšem nebyli jsme jediní a obsluze bistra se to nelíbilo. Samozřejmě nevíme jak to dělali jiní, pokud si objednali KFC a rozbalili to na vybavení bistra, je to na pováženou. Jenže, co má člověk dělat, když je hladový a na místě se (a je jedno z jakého důvodu) pořádně najíst nedá, a zároveň nechce opouštět areál? Prostě se zařídí jinak. To je asi jediná kaňka na jinak fajn akci. Jinak organizačně, lokalitou, účastí super.
Z mého pohledu byla účast hojná, jak co se počtu vozů týče, tak rozmanitostí. Přijely jak sériové či lehce upravené, tak i kompletní „custom“ stavby. Snad jen amerických zástupců bylo málo, ale to už tak obecně na tomto druhu akcí bývá. Někdo byl od rána do noci, jiný přijel jen na chvíli. Kolem šesté večerní bylo společné focení, moje parta už se mezitím vydala zakončit den k Burger Kingu pod Bohdalcem a já po focení vyrazil za nimi. Zde jsme prakticky obsadili část parkoviště, strávili čas až po zavírací hodinu podniku a následně se každý svou cestou vydal domů. Co říci závěrem? Snad jen, že je škoda, že další setkání se plánuje až na další rok. Takže? Takže příští rok ahoj!
