Devatenácté konání Café en Gasolinera nás zavedlo na placaté Pardubicko, kde se kamarádovi Lukášovi podařilo najít trasu s trochou kopců a krásných výhledů. Nebyla dlouhá a trochu nám do ní hodily vidle uzavírky – neprojeli jsme se tak malebným tunýlkem a po hrázi sečské přehrady – ale výhledy, zatáčky a lesy přesto stály za to.

Po kávě a popovídání na benzince v Chrudimi vyrážíme vláčkem – a já ho prvně vedu s oranžovým majákem na střeše. Uložil jsem si totiž pečlivě upravenou trasu do vlastní složky v mapách.cz, takže ji mám snadno dostupnou.

Proč pečlivě upravenou? Mapy.cz totiž mají tu vlastnost, že musíte projet průjezdním bodem poměrně přesně, aby ho ńavigace zaznamenala jako projetý a nikoliv minutý – a nesnažila se vás na něj navádět zpátky. Zejména musí bod být na silnici, nikoliv v příkopě vedle ní.

S tímto vědomím doladěnou trasu jsem si tedy nastavil do Androidu Auto, připevnil maják na střechu a vyrazil. Kolona byla na naše poměry poměrně dlouhá – 17 aut a motorka – a tak jsem neviděl na její konec. Tam ale byl Gustaw s vysílačkou, takže mohl hlásit průjezd konce kolony obtížnějšími místy.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Lukáš Kudrna (@scielce)

Maják na střeše prvního auta nakonec byl docela dobrý nápad. Lidé, kteří jeli proti nám, byli včas informovaní o drobně nestandardní situaci na cestě a spíš uhnuli či nás pustili se napojit na hlavní.

A že těch složitějších míst na trase pár bylo – pár odbočení doleva na hlavní, pár kruhových objezdů, Heřmanův Městec s frekventovanou silnicí první třídy… V tom jsme zavzpomínali na zlaté časy Lucky Cruisers Weekendu v autokempu Konopáč – a už zahýbali doprava do lesa k bufetu American Stop ve Starých Čívicích.

Tohle místo je otevřené jen v létě a i letos chtěli majitelé otvírat až začátkem června. Jenže protože nás bylo tolik, souhlasili s otevřením o pár dnů dřív. Dobře se tu parkuje, sedí se hezky venku, mají tu vanilkovou colu, ohromné milkshaky v americkém stylu a burgery s nasládlou houskou.

Samozřejmě, co si dát jiného, než burger. Těšil jsem se na něj, ale měl jsem trochu obavy, jak to dopadne, neboť jsem co do burgerů poněkud rozmazlený. Kuchyně však nezklamala, burger se opravdu povedl, a hranolky snad ještě víc. Sice s majonézou místo tatarky, ale přesto jako celek opravdu dobrý oběd.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Mara McLaren (@maramclaren)

Věřím, že se účastníkům květnové Café en Gasolinera líbilo stejně jako mně a že přijedou i na červnové konání. Jeho termín zatím není ujasněný, ale slibujeme, že ho dáme včas vědět. Už nyní můžeme prozradit, že se bude konat v Orlických horách, poblíž hranic s Polskem. Těšíme se na viděnou!

 

Marek

foto: Marek, Anis, Zelí

Napsat komentář