Dobšice u Poděbrad jsou malebná vesnička nad Cidlinou ve středních Čechách. Najdete tu vzdělávací stezku po stopách dávných dob a také muzeum Keltů a keltské kultury. Proč to píši? Protože jinak vás asi ani nenapadne hledat tuto obec na mapě. I když, po tomto článku, kdo ví…
Již tři roky po sobě se tu totiž koná dobročinný sraz na pomoc dětem s mentálními a fyzickými poruchami. Podílejí se na něm mimo jiných Petr Daněk, Petr Adamec, SDH Dobšice, SDH Odřepsy a obec Dobšice a je až s podivem, jak skvělou atmosféru zde dokážou vytvořit.
Přitom když Marek na sraz přijel v sobotu kolem poledne, vypadalo to na propadák. Deset aut, která jako by přicestovala časem z roku 2006, ospalá atmosféra – a ani jídlo ještě nikdo nenabízel. Jenže to nevěděl, že hlavní program je plánovaný na neděli, nikoliv na sobotu.
Je to už dávno, co jsem naposledy zažil tak skvělou atmosféru na srazu typu „všehochuť“. Staré škodovky, ruské gazy, vojenská technika, k tomu moderní tuningová auta, sporťáky, několik amerik, Junk Rods… Přiznám se, že při příjezdu jsem měl obavy, zda bude s kým popovídat. Ty ale byly brzy fuč, kecali jsme každý s každým, o všem možném. Všichni zde totiž v srdci jsou autíčkáři a rozhodně nikdo nemá v zájmu urážet toho druhého – ba naopak, každý umí ocenit styl a práci na autě toho druhého. Takhle zkráceně by šlo popsat tu úžasnou atmosféru o třetím červencovém víkendu v malé obci u Cidliny.
Gastronomické zázemí od hasičů, celodenní dobrovolná sbírka, možnost nákupu suvenýrů a aukce… ano, předmětem dražby byl plně funkční mini Rat Rod s motorem Honda 125 ccm na podvozku motokáry, který za pár dnů vlastnoručně postavil jeden z organizátorů Petr Daněk. A to vše pro dobročinnost – celý výtěžek z akce byl předán nadaci pro postižené děti, které mají svou základnu ve speciální škole v Poděbradech. Zkrátka, malá akce pro velkou věc.
I přesto, že píši malá akce – aut bylo dohromady něco kolem stovky – myslím, že to byla svým způsobem akce veliká. Jak účelem, tak i atmosférou. Již v sobotu každý, kdo přijel, bez váhání podporoval, jak mohl, a to přestože hlavní program se měl konat až v neděli.
Dětské hřiště bylo pořád obsazené, travnatá plocha u hřiště se v neděli dopoledne velmi rychle zaplnila auty. Počasí přálo dobré zábavě a zároveň nekonečnému čepování alko i nealko nápojů. Přátelská atmosféra od začátku do konce. Všichni se zajímali o auta ostatních a rozhovorům, radám a tipům nebylo konce.
Před začátkem hlavního programu jsme společně absolvovali spanilou jízdu po blízkém okolí – ta mi oživila vzpomínky na konec 80. a začátek 90. let, neboť jawy a starší motorky kolonu vedly a my všichni za nimi jsme pokračovali ve světle modrém kouří spálené směsi benzínu s olejem 😀
Fakticky, malá akce pro velikou věc. Rozhodně se tam opět podíváme příští rok a podpoříme, jak budeme moci. Je vážně zajímavé, jak lze dostat motoristy z různých zájmových skupin na jedno místo, aniž by z toho jakkoli vyšly hádky a narážky na styl či značku toho druhého.
Organizátorům za to vše rozhodně patří obří dík – ostatně, výtěžek z akce byl slušný a myslím si, ne, jsem si jistý, že všichni odjížděli s pocitem dobře odvedené práce a skvělé zábavy.
Anis, Marek