Červen byl dosti bohatý na srazy, akce a různé motoristické události. Navíc, s celým týmem Junk Rods jsme se mimo jiné hodně věnovali organizací letošního Junk Grill #3, což i s ohledem na změnu místa a termínu konání pro nás obnášelo hodně novinek. Budiž to tak trochu omluvou za opožděný článek o Café en Gasolinera #31 a naší účasti na Rumcajsova8 v Sobotce.
Nicméně, jak jste již zřejmě z titulku a úvodu pochopili, CEG #31 jsme naplánovali tak, abychom se týden po největším srazu amerických aut v Česku vydali spanilou jízdou na jinou, velmi pohodovou událost, kterou byla Rumcajsova8. Ta se již tradičně koná v kempu s koupalištěm v Sobotce.
Sešli jsme se proto dříve, již v 9 hodin ráno na čerpací stanici EuroOil ve Vlkavě. S jistými obavami, zda se vejdeme – kdo zná zmíněnou benzinku, jistě ví, že je malá – se nás sešlo 8 aut. Tak akorát na to, abychom neomezovali provoz stanice, a zároveň tak akorát na projížďku.
Trasa byla vcelku přirozená – hezkým lesem přes Loučeň a Mcely, následně Seletice, Prodašice, Dětenice a Libáň, abychom následně přes Markvartice dojeli k cíli v Sobotce. Necelá hodinka hezkých silnic.
Bohužel, již po cestě jsem cítil, že mé dakotě není dobře z důvodu vadné lambda sondy, a tak jsem chtěl co nejdříve dovést celou kolonu zdárně a co možná nejplynuleji na sraz. Povedlo se, i když tentokrát svižnějším tempem.
Na místě to byla klasická redneck pohoda, kterou je sraz v Sobotce proslulý. Někteří řeknou, že na to, že jsme tam dojeli ještě dopoledne, bylo mnoho účastníků již v, řekněme, veselé náladě. Nu, však v pořádku…
Na místě se bohužel nedá platit kartami, tudíž pokud sebou člověk neměl dostatečnou hotovost, moc nepořídil. Ceny všeho však byly příjemné, originální americká značka kolem sta korun, přívěsek na klíče zhruba za padesát. Lehké výhrady bych mohl mít maximálně tak k ceně vstupného – 250 korun za osobu, když areál klidným tempem za hodinu projdete křížem krážem celý, se mi zdá trochu moc. Jinak to byla opravdu povedená akce pro milovníky amerických vozů.
foto: Jindra, Jose