Jedenáctou vyjížďku jsme naplánovali daleko – startovali jsme z Benziny v Tišnově, kousek od Brna. Co nám stálo za to, že jsme jeli tak daleko, abychom se projeli? Nestálo to zbytečně moc benzínu?
Kdo se zúčastnil, takovéto otázky klást nemusí. Začalo to už účastí – ukázal se proslulý obchodník škodovkami Lukáš Krpálek, ale nepřijel škodovkou, takže jako by nebyl. To propagátor spolehlivosti italských aut Janek Trněný dostál svému přesvědčení – jak co do země původu aut, tak co do toho, že přední pohon je lepší než zadní – a dorazil Alfou MiTo. A fanoušek malých a v Evropě vzácných japonských aut Marcus Trinom dojel autem sice japonským a v Evropě vzácným, ale obřím a dvanáctiválcovým – Toyotou Century. Pokud je mi známo, je to první dvanáctiválec, který kdy přijel na Junk Rods Cruising. A dost možná taky poslední, ale třeba ne.
Vtípky ale stranou. Článek poutající na tuto událost jsem zhruba před měsícem nazval „Za krásami Tišnovska“ – a tehdy jsem netušil, jak pravdivá tahle slova budou. Po prvních pár kilometrech mizerného asfaltu nám pohraničí krajů Vysočina a Jihomoravského nabídlo nádherné výhledy, krásné zatáčky, lesy i hladký asfalt. A taky dlážděné silnice, které mám rád.
„Moje“ novinářská bílá fabie na konci štrůdlu aut, řekněme, eklektického složení měla výhodu funkční klimatizace, ale to bylo tak všechno. Taky sem tam nabídla trochu adrenalinu – to když se ne a ne rozjet z nízkých otáček na jedničku uprostřed křižovatky kvůli naladění olbřímího benzínového tříválce v jejích útrobách.
Cílová restaurace v Nedvědicích nabídla výbornou pizzu se správně tenkým těstem a víc než slušné espresso. A taky dlouhý pokec s kamarády, které jinak kvůli velké vzdálenosti nevídám tak často, jak bych chtěl.
Zkrátka, sobota to byla nesmírně povedená a nelituji ani kapky benzínu, kterou jsem kvůli ní spálil. I když to bylo v mizerné fabii.
Marek