Když jsem letos jel na Junk Grill, těšil jsem se. Třebaže loni to bylo nakonec velmi fajn, rozhodli jsme se vrátit do Sobotky, kde v roce 2019 proběhl, řekněme, proto-Junk Grill s názvem Ouyee. Takže se tam někteří z nás začali sjíždět už ve čtvrtek večer a zbytek dorazil během pátku.
Anis dovezl kromě svého oblíbeného náklaďáku Dodge Dakota také Cihlu – spolkový Chrysler 300C Touring, o kterém jste si mohli přečíst v tištěném Světě motorů v čísle 22/2025 a který se v září objeví také na televizních obrazovkách. Jose dorazil Elvisem, Chryslerem LHS s charakteristickými, cíleně orezlými panely karoserie, a objevil se i hrdina klouzavého únorového cruisingu – Verčin Žabák, tedy Nissan Micra, který skončil ve stromě a přežil to bez velké úhony.
Jindra také dovezl dvě auta – Chevy Suburban, který je aktuálně na prodej, a elegantní červený Ford Thunderbird. A já? Já dlouho váhal, jestli chci jet LeBaronem, který mi od podzimu opět dělá radost svou pojízdností (byť v zimních měsících stál pod střechou a nejezdil), anebo jestli chci vzít na výlet JunkVozík, pořízený za basu bránika, což ale znamená přijet scénikem RX4, protože ten má na rozdíl od LeBarona kouli.
Pokud jste si už prohlédli fotky, které Jose sdílel na sociálních stítích, víte, že vyhrála druhá varianta. Jednak proto, že mě baví jezdit s vozíkem, a jednak pro zásadně lepší přepravní kapacitu, která se vážně hodila. A samozřejmě, funkční klimatizace RX4 také nebyla vůbec na škodu.
Přijel jsem těsně po pátečním poledni, rozložil oranžový party stan a jal se zajišťovat zbytek – gril, výčep, klobásky, sudy. Z tohoto mám ponaučení – když rozdávám úkoly, musím je rozdávat přesně, jinak se může stát, že slova „zajisti výčep“ nebudou pochopena tak, že je třeba zajistit i to, co z jeho kohoutů poteče.
Všechno ale dobře dopadlo, pivo i višňovka tekly proudem, klobásy se na nás z grilu smály. Pohodový večer se protáhl do brzkých ranních hodin, kdy se v koupališti záhadně zjevily velryby a vorvani. Jenže mi vrtalo hlavou – kde všichni jsou? Snad přijedou během soboty, doufal jsem…
Sobotní ráno však houfný příjezd účastníků nepřineslo. Z pátečních zhruba patnácti aut jsme se dostali na celkem asi dvacet, které přijely. Junk Grill byl vždycky komorní sraz, ale účast o víc než polovinu nižší oproti předchozím letům přesto nepotěšila. Kdokoliv ale přijel, s chutí si dal klobásku a chladný nápoj, a s velkým ohlasem se setkaly také termosky, termohrnky, keramické hrnky i plecháčky.
Tradiční vyjížďka letos vedla ze značné části po opravdu úzkých cestách, z nichž jsem měl, upřímně, trochu obavy. Nejsou totiž úplně prosté ostatního provozu a vést tudy třicítku aut by nebylo zcela praktické. Když však vyrazilo okolo desítky aut a já z vedoucího vozu s trochou snahy viděl i konec kolony, do úzkých cest jsem se pustil.
Odměnou nám byly krásné výhledy nejen na hrad Trosky a téměř všichni – až na jednoho účastníka, který se v půlce trasy nečekaně odpojil a už jsme ho na sraze neviděli – jsme dorazili v pořádku do cíle. Následovalo grilování klobás a také kozy a ovce, které dovezl Anis, a také tradiční bingo, kterého se účastnili snad všichni, kdo byl zrovna na srazu. Ceny, mezi kterými byl krásný model pick-upu od Gulfu a detailing kit, si odnesla osádka žlutého Fordu Transit, postupně přebudovávaného na obytný vůz. Ještě jednou gratulujeme!
Slabší účast, a nejen ona, nicméně vytvořila frustraci a pnutí. Můžeme si za ni ale z větší části sami – takže letošní Junk Grill bereme jako ukázku oblastí, na kterých je třeba zapracovat. A už teď se těšíme na příští, který už má i svůj termín – proběhne 16.–19. 7. 2026, pravděpodobně na stejném místě. Vše se včas dozvíte na našem webu a sociálních sítích.
Co nás čeká v nejbližších týdnech? První věcí bude tradiční sobotní Café en Gasolinera with Junk Rods Cruising, který proběhne tentokrát čtvrtou sprnovou sobotu – 23. 8. Kde odstartujeme a kam pojedeme, se dozvíte na události na Facebooku.
Pravidelné cruisingy budou pokračovat až do prosince, kdy se uskuteční čtvrtý Junk Race. Jaké orientační kulišárny si na vás tentokrát připravíme? To se nechte překvapit, bude to stát za to 🙂
Marek
foto Jose & Marek