Pár dnů před konáním jsem zcela náhodou na internetu objevil sraz veteránů v Libořicích. Protože jsem měl první srpnovou sobotu zcela volnou, rozhodl jsem se tam vyrazit, když to navíc mám kousek. Sešlo se tu vše – vozy různých zemí původu, zemědělské stroje i motocykly. Akci jsem objevil náhodně pár dní před konáním na internetu. Libořice jsou malá obec s asi 350 obyvateli, ležící necelých deset kilometrů od Žatce. Letos se zde konal už třetí ročník srazu, který pořádala místní parta veteránistů, jež si říká Starý železo.
A bylo opravdu co obdivovat. Cadillac DeVille, předválečná Tatra 57B, Jawa 350 se sajdkárou Velorex 700, americký nákladní REO M35 či legendární OT-64 SKOT.
Den ubíhal a krásné vozy jeden za druhým přijížděly. My jsme si však po pár hodinách na místě řekli, že raději vyrazíme domů, než nás zastihne déšť. Co si budeme – Amerika s pohonem předních kol, těžkou V6 před přední nápravou a bez ABS není zrovna etalon dokonalých jízdních vlastností. A úzké, klikaté okresky směrem k dálnici za prudkého lijáku také nejsou zrovna ideální kombinace.
Než jsme odjeli, zašli jsme se ještě podívat na vyhlášení výsledků různých kategorií, v nichž se soutěžilo. Příjemné překvapení – škodovky, kterých bylo tradičně dost, měly vlastní kategorii. A pak to přišlo. Pohár konstruktérů získává… Chrysler LHS! Opravdu jsem to nečekal. V celkovém počtu téměř dvou stovek vozů se našlo mnoho naprosto vymazlených staveb a renovací.
Po převzetí ceny jsem se ještě připojil k vyjížďce okolím. Okolí Žatce znamená jedno – národní poklad. Chmel. Ten byl opravdu všude. Příjemné svezení, krásné cesty, ale v cíli nás už zastihl déšť, a tak naše cesty vedly jen zpět domů – do Prahy.
Pokud čas dovolí, příští rok určitě zase. Bylo to super. Spontánní rozhodnutí jsou někdy ta úplně nejlepší.
Jose